Historie

Historie

Od josefínských reforem přibývaly v krajských městech ke starším řádovým nemocnicím z barokního období veřejné nemocnice, zřizované ze státních dotací. 
R. 1754 založil řád alžbětinek nemocnici v Těšíně, V r. 1851 vznikla na žádost faráře Vavřince Piontka r z. 1850 expozitura této nemocnice v Jablunkově. Vyžadovalo to komunikačně odlehlejší horská jablunkovská oblast. Farář Piontek chtěl založit nemocnici na památku 50-letého jubilea svého kněžství. Kontaktoval proto konvent alžbětinek a spolek Damen-Verein ve Vídni.

Konvent poslal do Jablunkova sestru Bonaventuru z kláštera v Těšíně, ovšem pod podmínkou, že u nemocnice vznikne i klášter. Farář Piontek daroval alžbětinkám 8000 zl. A vlastní dům č. 80 pro bydlení řádových sester. (Pro lepší ilustraci: kolem roku 1850 byl roční plat vyššího úředníka 500–700 zlatých, učitele 130 a roční mzda dělníka 100–200 zlatých. 

4. října 1851 byla prozatimní nemocnice se 6 lůžky vysvěcena. R. 1852 konvent koupil pro potřeby nemocnice malou sosední budovu č. 81.

Financování díky sbírkám významných osobností i běžných občanů

Byly uspořádány sbírky (zemský prezident věnoval 200 zl, císařovna Marie Anna 200 zl, císař ferdinand 300 zl.) a bylo zakoupeno stavební místo pro rozšíření nemocnice a stavbu klášterní budovy.

17. prosince 1852 vydal okresní úřad v Těšíně přípis, který schvaloval stavbu podle přiložených plánů (bohužel se nedochovaly) za následujících podmínek – jižní podélná stěna nemocnice měla být postavena v přímé linii s příčnou stěnou sousedního domu a zadní (západní) příčná stěna musela být postavena 2 stopy (asi 50 cm) od příkopu směrem dovnitř zahrady, na budovu smělo být přistavěno patro, celá budova musela být vyzděna z pevného materiálu a v přízemí klenutá, v 1. patře ale měly být rákosové stropy, schody na půdu musely být odděleny od předsíně železnými dveřmi, střecha měla být tašková nebo břidličná, půda musela být vydlážděna nespalným materiálem.

12. března 1853 byl položen základní kámen přístavby. Z finančních důvodů byla ale stavba zastavena a dokončena až v r. 1856.

Nemocnice byla funkční od roku 1856

Již v r. 1856 mohli být v nemocnici hospitalizováni první pacienti. Nemocnice slučovala funkci charitativního ústavu pro nemohoucí a opuštěné se základní ambulancí a lůžky pro obyvatele Jablunkova a okolí, měla ale jen 10 lůžek. V letech 1857-1862 proběhly sbírky na nový klášter s kaplí. V červenci 1858 začala stavba. Před jejím ukončení vydala stavební komise příkaz, že střecha nesmí být pokryta šindelem, u kaple musí být postavena věž a pokryta plechem, což zvýšilo náklady o 2 000 zl.
Přesto v dubnu 1859 bylo dokončeno zdivo kláštera a na podzim téhož roku byl dokončen kostel sv. Alžběty, přistavěný ke klášteru ze severovýchodu. V r. 1860 byl kostel uvnitř vybaven za 2 000 zl, 2 zvony do věže stály 350 zl a varhany 400 zl.

14 dubna 1861 posvětil generální vikář Antonín Holm zvony a na den sv. Tekly téhož roku byl vysvěcen kostel. Jak je patrné ze starých fotografií a pohlednic, loď kostela byla prolomena na každé straně 2 okny, pětiboký presbytář měl 2 okna, všechna se segmentovým záklenkem. Na střeše, kryté plechem, byla vztyčena věžička s lucernou a makovicí.

 

Klášter začíná být malý

v roce 1870 se začalo uvažovat o přestavbě špitálu, protože již neodpovídal hygienickým požadavkům a také místa zde bylo málo. V r. 1872 byl položen základní kámen ke druhé části nemocnice, tzv. „nové“. Stavebníkem byla, stejně jako v případě staré části, matka představená Bonaventura. V r. 1877, kdy zemřela, byla již stavba nové části dokončena nákladem 16 000 zl. V 19 století bylo přistavěno krátké zadní příčné křídlo.

 

Zcela nový klášter a nemocnice

Již v r. 1899 se začalo uvažovat o stavbě nové nemocnice a kláštera. V memorandu o nutnosti stavby špitálu se uvádí, že klášter stojí bohužel na místě, kde ještě nedávno byla bažina (oblast se nazývala „Na Kaluži“), a je často postižen záplavami, pod kostelem a špitálem také donedávna vedl kanál veškerého městského odpadu.
Stavba neodpovídala potřebám hygieny, stavební provedení bylo nevyhovující, vnitřní zařízení bylo primitivní, chyběla koupelna, operační sál, čekárna, příjem, márnice, pitevna, cela pro duševně nemocné, dezinfekční prostor, izolace pro infekční choroby. Stav nemocnice byl takový, že hrozilo její uzavření, pokud nebude zlepšen.

Byla naplánována přestavba za 6 000 zl., která měla přinést 20 lůžek a 6 lůžek pro izolaci. Přestavba měla začít v r. 1900. Než bylo nalezeno vhodné místo a sehnány prostředky pro stavbu, vypukla 1. světová válka a stavba byla odložena. Starý špitál byl ale ve velmi špatném stavu, v r. 1913 psala představená kláštera, že jeho stav je nesnesitelný a není možná jeho sanace.

 

Starý a nový klášter

K započetí stavby nové nemocnice došlo až v r. 1925. V roce 1924 se konvent alžbětinek zavázal, že po postavení nové nemocnice prodá nebo pronajme starou budovu špitálu městu jako chudobinec. Bývalá nemocnice měla v ubytovacím prostoru 20 lůžek a 1 izolovaný pokoj pro infekční nemoci.

 

Od roku 1928 byl v provozu nový klášter s nemocnicí

V r. 1928 byl postaven nový klášter s nemocnicí a kaplí na předměstí. Objekt starého kláštera a nemocnice byl v r. 1933 přestavěn na byty a v r. 1936 odsvěcen. V kostele byly načas garáže autobusů.

Od r 1936 až do záboru Těšínska polskou armádou v r. 1938 sídlilo v budově kláštera (v části staré nemocnice a spojovacího křídla) reálné gymnázium. Ústřední matice školská najala od alžbětinek potřebné místnosti a dala je značným nákladem „účelně a vkusně opravit“.

 

Ve Starém klášteře bylo také gymnázium

R. 1936 byla provedena adaptace budov pro potřeb gymnázia. Stavbu provedl V. Nekvasil, který v srpnu předložil rozpočty. Byly celkem 3.

  • První rozpočet počítal s adaptací za 24.089,45 Kč – vybourání otvoru pro hlavní dveře v cihelném a kamenném zdivu, vybudování podlahy z kamene, podlahovvého násypu a pruské cihelné klenby nad sklepem ve vestibulu, vybudování palubové podlahy nad vestibulem a cihelných kleneb 30 cm silných včetně nosných pásů, vybudování cihelné zdi včetně dveří mezi vestibulem a schodištěm v přízemí a 1. patře, vybudování kamenných a prkenných schodů z vestibulu do 1. patra, vybudování dveří a zárubní ve vestibulu, vybudování oken tamtéž, vybudování cihelného zdiva společných prolézacích komínů v 1. patře, na půdě a nad střechou, vybudování cihelné zdi v 1. patře mezi pokojem a učebnou (silné 50 cm), stavba dveří se zárubněmi, 2 sporáků, zasazení zárubní ve vestibulu 1. patra, vybudování palubové podlahy a násypu v 1. patře na záchodě chlapců, dělících stěn a dveří na záchodech dívek a chlapců, okna a palubové podlahy na záchodě dívek, nová okna na záchodech, podchycení trámových stropů nad vestibulem 1. patra dvěma nosiči, jejich orabicování pletivem a omítnutí, provedení překladu nad oknem 1. patra ve vestibulu, vyzdění cihlového zdiva u schoidště v přízemí a v 1. patře, mezi učebnou a vestibulem, vyzdění komínu na půdě a nad střechou bytu, zazdění otvoru v 1. patře cihelným zdivem a vápennou omítkou, vybudování příčky v učebně 1. patra z cihel s vložkou pásového železa, vyzdění cihelné příčky v přízemí, provedení omítky v 1. patře a přízemí štukovou maltou, oprava omítek stropu v 1. patře, osazení okna, provedení ventilace na okenních rámech, elektrické vedení 6 osvětlovadel z mléčného skla, na záchodě chlapců provedení betonové dlažby, příčky, 2 dveří, okna, přívodu vody, odpadu, obezdění litinových rour dutou cihlou a provedení žumpy, na záchodě dívek vybourání dřevěné příčky, vyzdění nové s vložkou pásového železa, vybourání 2 oken v předsíni, nová okna, dveře, odpad a přívod vody, oprava prkenné podlahy v kuchyni, oprava palubek po vybouraných sporácích, nový vchod na půdu, výmalba všech místností klihovými barvami, strop bílý.

  • Ve 2 rozpočtu se uvádí adaptace místností 7, 8, 9, 10, 11, chodby a skladu uhlí za 13.498 Kč – vybourání cihelné příčky mezi místnostmi č. 6 a 7, dveří v č. 7, 10, 11, sporáků a kamen v č. 7, 9, 10, vybourání cihelné zdi v č. 10, zazdění vybouraných dveří v č. 7, 11, oprava omítek stěn a stropů, nové omítky, doplnění stropu včetně podbíjení a rákkosu, elektrické vedení, dvojité vypínače na chodbě, 5 osvětlovacích koulí z mléčného skla, oprava palubové podlahy, suchý násyp pod podlahy, malba klihovými barvami, strop bílý dvojitý fermežový nátěr oken a dveří, železné zábradlí, zasklení rozbitých oken, kanalizace z cementových rour, probourání 2 otvorů v kamenné zdi, odstranění a znovupoložení kamenné dlažby po kanalizaci, vyzdění dělící příčky mezi záchody chlapců a profesorů, vybudování okna záchodu, osazení dvojitého okna, osazení dveří na záchod profesorů, provedení přívodu vody a odpadů, provedení příčky na půdě ze starých prken, bednění střechy po vybourání komínu a spojení se starou krytinou.

  • Podle 3 rozpočtu byly adaptovány místnosti 5 a 6 pro 2. učebnu za 3388,30 Kč – vybourání cihelní příčky 30 cm, vybourání starých dveří do místnosti č. 5, vybourání starých sporáků, zazdění otvorů po vybouraných dveřích cihlami, oprava omítek a stěn, stropů, oškrábání starých maleb, nové omítky na zazdívkách, doplnění stropu po vybourané příčce včetně podbíjení, rákosu a omítky, elektrické vedení, osvětlovací koule z mléčného skla, malby klihovými barvami, strop bílý, dvojnásobný fermežový nátěr starých oken a dveří, oprava palubové podlahy.

Gymnázium bylo slavnostně otevřeno 28. října 1936, ale umístění bylo zde jen provizorní, škola začala brzy hledat novou budovu nebo pozemek.

 

Dílna i prostor k bydlení

V kostele byla po jeho zrušení umístěna dílna. Za 2. světové války a po ní byl objekt bývalé nemocnice upraven k bydlení. Později klášter sloužil i jako sklad nebo prostor, ve kterém se scházeli lidé bez domova a problémoví jedinci.

 

Sakrální architektura 19. století

V r. 1976 vyhotila dr. L. Svátková evidenční list kulturní památky. Bývalý klášter je popsán jako zděný omítaný jednopatrový dům obdelného půdorysu o 5 okenních osách v průčelí, zastřešený valbovou střechou krytou plechem se 4 vikýři. V ose průčelí obdélný vstup ve výklenku zakončeném stlačeným obloukem. Okna přízemí obdélná ve vpadlinách se segmentovými záklenky. Kordonová římsa odděluje přízemí od patra. Mezi okny 1. patra dvojice pilastrů s volutovými hlavicemi. Průchozí chodba klenuta segmentově valeně s římsou. Místnosti na pravé i levé straně klenuty pruskými klenbami s plochým rámováním.

Na levé straně nástup na schodiště do plochostropého patra. Světnice na levé straně chodby klenuty pruskými klenbami se štukovými kruhy a monogramy IHS a MARIA. Kokstel byl podle popisu zděnou omítanou stavbou obdélného půdorysu s polygonálním závěrem, střechou krytou plechem, přiléhající užší stranou k budově kláštera. Okna obdélná se segmentovými záklenky, postraně vstup do lodi dvoukřídlými dřevěnými dveřmi s půlkruhovým světlíkem. Boční strana k hlavní silnici prolomena dvoukřídlými vraty. Prostor lodi klenut dvěma poli pruských kleneb na pase, závěr třemi pětibokými lunetami. Kruchta nesena dvěma pilíři, podklenuta pruskými klenbami na pase. Prostor kaple předělen dřevěným stropem na patro.

Budova kláštera je datována do r. 1853, kostel do r. 1861. Podle evidenčního listu se jednalo o jeden z mála dochovaných komplexů sakrální architektury 19. století, objekt měl původní dispozici a dochované klenby. V budově byly v té době bytové jednotky, v kostele skladiště. Zdivo v přízemí kláštera i kostela bylo vlhké, bylo doporučeno rekonstruovat zjednodušenou fasádu.

 

Návrat k původnímu vzhledu díky Muzeu Bible

Od prosince 2016 sídlí ve Starém klášteře Světové Muzeum a Knihovna Bible. Postupně se celý klášter rekonstruuje s cílem, vrátít objektů původní vzhled. Postupně se objevují krásy a přednosti celého kláštera.

 

 

Zdroj informaci: Národní památkový ústav a spolek I4U

Fotogalerie

Podpořte Starý klášter

Děkujeme za Vaší podporu!


Číslo účtu: 2800793837 / 2010

Facebook

Page generated in 1.4629 seconds.
Redakční systém teal.cz naprogramoval Vítězslav Dostál